Den druhý
Ráno jsme se vzbudili velmi brzo, přesto, že po noční hře jsme šli spát hodně pozdě. Rozcvička byla pod vedením hlavního velitele DŠTS - Karla Hnízda, který nás cvičil trochu jako vojáky, ale zvládli jsme to bez problémů.
Po vydatné a dobré snídani a po bodování úklidu pokojů jsme se pustili do psaní deníčků za včerejší den. Každý si zapisuje podle svého uvážení, jak si připravil osnovu pro každý den. Také jsme si do deníčků nalepili všechny písničky pro letošní školu v přírodě. Potom jsme trénovali postřeh a rychlost při hledání ukrytých názvů stromů, živočichů a ptáků ve větách. Také jsme luštili přírodovědnou křížovku, pokoušeli jsme se zakreslit do námi načrtnuté mapy ČR místo, kde se nacházíme a vytvořili jsme si identifikační průkaz, který jsme si nalepili do deníčku. Je na něm i náš vlastní otisk palce.
Další část dopoledne jsme trávili výtvarnou činností - zdobením našich "batůžků", používali jsme k tomu razítka stop nejrůznějších zvířat, barvy a fixy na textil a především jsme se snažili každý mít originální nápad, abychom si pytlíček dobře poznali.
K obědu byla bramboračka a knedlíky s marmeládou a kakaem. Zatím všem moc chutná. :-) Byly také rozdány první pohledy a dopisy, ze kterých jsme měli velkou radost.
Po obědě jsme si přečetli další část knihy Tajemství karet, která začíná být pěkně napínavá. A když už jsme se chystali na "tajný výlet s překvapením", našli jsme každý na své posteli část zašifrované zprávy od detektiva Vrány. Někteří rozšifrovali zprávu docela rychle, jiní dokonce luštili ještě po jízdě autobusem na dané místo.
Šifry byly vlastně nápovědy k odhalení překvapení. Bylo v nich toto: "Vrána velí k odchodu. Prokažte svou odvahu a rychlost. Pospíchejte do Mladých Buků. V dalších byly jiné pouze poslední věty - "Na místě hledejte kovového hada." a "Držte si klobouky." Nejdříve jsme si mysleli, že půjdeme na tobogán nebo skluzavku. Pak jsme ale odhalili, že jde o bobovou dráhu, která se jmenovala Berta. Nastalo velké nadšení, ale u některých i obavy a trocha strachu. Ten jsme ale hravě všichni překonali a opravdu jsme si překvapení užili. Jeli jsme dvě jízdy a někteří si přikoupili za své kapesné ještě třetí. Spousta z nás se podruhé ani nebálo sjet celou dráhu sama. :-) Super náladu z adrenalinového zážitku jsme ještě podtrhli nákupem v místním stánku.
Do penzionu jsme se vraceli spokojení a natěšení na osvěžení v našem "bazénu - rozprašovače". Bylo totiž opravdu horko.
Po večeři nás čekal další úkol v soutěži o Krakonošův pohár, tentokrát jsme ve skupině museli zjišťovat odpovědi na nejrůznější otázky, týkající se našeho pobytu, paní správcové, paní učitelek i nás. Některé odpovědi byly opravdu úsměvné.
Například - řeka, kterou jsme dnes přecházeli se jmenuje Buka, Sázava nebo dokonce i Morava. Přítel paní správcové se jmenuje Pavel Pošuk místo Pavel Tomšů, jméno bobové dráhy je "Alenka" a další perličky.
Teď se někteří z nás koukají na detektivní příběh o Tintinovi a ostatní si užívají osobního volna hraním společenských her.
Zítra nás čeká celodenní výlet nejen na Černou horu, tak nám držte palce, aby nám přálo počasí.
Hezký večer z Rudníku do Vraného a okolí!